Já jsem velký fanda cílené práce na sobě, ale to be fair – některá karetní sezení nepřinesou impuls ke změně. Přinesou jiný vzkaz: Je to větší než ty. Pusť to. O tomhle nerozhoduješ. Není to tvá zodpovědnost.
To může být úlevné a velmi léčivé. Když najdete odvahu přestat bojovat s Vesmírem, podvolit se se realitě a začít se učit prostě v ní žít.
VÍM TO, PROTOŽE TO ŽIJU:
Když začal můj syn Rudík jako malý kluk ztrácet zrak, roky jsem to odmítala přijmout. Prudila jsem různé terapeuty, aby doprXXle dělali zázraky, čistila jsem rodové linie až do haleluja – a vytvářela na sebe šílený tlak. Co dělám špatně, že moje dítě musí oslepnout, dokážu to zastavit včas?
Odpověď byla pořád stejná – Hani, tohle neurveš. JE TO JEHO PŘÍBĚH. Nezbývá ti, než ho nechat jemu.
Dokážu měnit mnohé. Ale tohle ne. Je to větší než já. Modlím se, aby zůstalo jen u zraku a Bardet-Biedel syndrom nesežral i ledviny.
Ale stejně pořád věřím v to, že spoustu toho změnit můžeme. U sebe, jen a jen tam. Proto dělám to, co dělám, abych s pokorou přinesla ty impulsy ke změně, které mají zaznít. I pro vás.